Konverze kotelny

Kotelna v datech

Kotelna

• projektant a stavitel Josef Pilc

• schválení projektu a povolení stavby 16. července 1918

• uvedení do provozu 1921

• plocha hlavního sálu 145 m2

• výška stěn hlavního sálu 8 m

• výška stropu sálu v nejvyšším bodě 10 m

Historie

Nová kotelna podniku Terezie Hrubá, továrna na ovocné a zeleninové konservy v Přerově byla vyprojektována roku 1918 k vytápění továrních budov a ohřívání kotlů na výrobu marmelády a čokolády. Od roku 1921 nahradila původní menší kotelnu, která se nacházela v budově u vjezdu do továrny napravo (dnes budova A – galerie Varna). V místech dnešní kuchyňky za Varnou stával tovární komín, který byl po vybudování nové kotelny zbourán na začátku 40. let, a na uvloněnou čtvercovou plochu byl v roce 1947 vestavěn dvoupatrový příruční sklad.
Projekt nové kotelny počítal v hlavním sále s velkým tříkomorovým kotlem na koks, technickými místnostmi ve východní části stavby a částečným podsklepením. Tři průduchy do komína byly svedeny pod zem, v podlaze se v levém rohu pod železným poklopem nachází komínová šachta, jíž se lze dostat pod komín. Za východní zdí navazovala na hlavní sál strojovna. Na střeše kotelny se nacházel hřebenový větrací přístřešek, který byl při výměně střešní krytiny v 90. letech odstraněn a dnes je jeho existence patrná už jen zevnitř. Hlavní sál měl na třech stěnách – jižní, západní a severní – po třech tři metry vysokých a necelé dva metry širokých oknech zasklených luxferami, nad nimi v obou štítových stěnách po dvou menších, též luxferových oknech. Tři okna na na západní stěně, směrem k bráně, byla postupně zvenčí zcela zazděna – nejprve jedno při pozdější dostavbě toalet, v 90. letech pak i další dvě, zevnitř kotelny ale zůstala všechna zachována. Ve zbývajících šesti oknech byly luxfery vytlučeny a okna byla částečně zazděna. Při přechodu továrny na centrální vytápění z přerovské teplárny na začátku 90. let byl centrální kotel odstraněn a prostor pak byl využíván jako skladiště.

Konverze na multifunkční sál

Březen 2026
V kotelně se konají dva koncerty festivalu Továrna na kulturní dobroty – hrají a zpívají tam My Dva Trio a Lenka Dusilová.

Únor 2026
V polovině února do kotelny nastupuje skupina dělníků se sbíječkami. Je potřeba rozbít starou cihlovou podlahu, odvézt suť a vyrovnat terén pomocí vrstvy kameniva, na něž se pak položí fólie a kari sítě. Za hustého sněžení přijíždí další den míchačka s pumpou a do kotelny se začíná pumpovat hustá šedá hmota – beton. Rovnoměrně se jím pokrývá podlaha. Nějakou dobu tvrdne, večer se spouští zařízení na její broušení. Po celou noc pak stroje jezdí po betonovém povrchu, dokud se ten<< neleskne téměř jako zrcadlo. Vyříznou se dilatační spáry, poklidí se nářadí a je hotovo. Ne však docela. V podlaze zůstává několik původních technických stavebních prvků, které budou připomínat původní stav a účel prostoru. U zdi je patrný klenutý strop hlavního kouřovodu, jímž odcházely do komína spaliny ze dvou velkých kotlů na koks. V jednom rohu je vydlážděný obdélník z původních cihel, které se zachovaly v neporušeném stavu. Při vstupu do kotelny zůstává v podlaze otevřený vchod do větrací šachty. Zvětšiny musela být zasypána, ale malá část zůstává v původním tvaru a slouží nyní jako galerie toho, co v lze podzemí kotelen najít – potrubí, kohouty, zapomenuté nářadí anebo živé či mrtvé hlodavce.

Říjen 2025
Poslední akci roku zorganizovala v kotelně Městská knihovna v Přerově. Zve si na besedu olomouckého kriminalistu Jana Lisického a přivádí na ni více než 70 diváků.
Máme první studii interiéru kotelny jako společenského sálu. Oslovujeme brněnskou firmu Švec beton s žádostí o kalkulaci našeho návrhu na betonový bar a přerovsou firmu J.A.P. s požadavkem na návrh kovového schodiště vedoucího na střechu výměničky. Třetí oslovenou firmou je přerovský dodavatel betonových podlah Stavby Slouka. Domlouváme se na renovaci podlahy začátkem následujícího roku.

Září 2025
Kotelna je nově napojena na tovární topný systém a její temperování zajišťuje pět repasovných topných těles. Původně se tyto historické šroubovice nacházely v jiných částech továrny, ale po výměně za nové výkonnější radiátory byly uloženy do sklepa pro případ, že by se ještě hodily. Po opískování a nástřiku novou barvou jsme je nyní osadili podél zdí kotelny a napojili na nové potrubí.
V kotelně se provádí sondy do podlahy kvůli zjištění stavu a určení způsobu sanace. Začínáme spolupracovat se švýcarskou architektonickou kanceláří Patrick Chladek – Architekt.

Srpen 2025
V jednom z rohů kotelny stojí tepelná výměnička, jež je moderní řídící jednotkou rozvodu tepla do továrních hal. Její obezdívku jsme natřeli ochrannou penetrací a antracitovou fasádní barvou, poté jsme vsadili na zakázku vyrobené dvoukřídlé dveře z hliníkového profilu se skleněnou výplní. Záměrem je ukázat efektní technické zařízení uvnitř a zdůraznit rozdíl mezi historickými prvky a novými technologiemi, které se v kotelně také nachází. Dveře dodala firma Ferropolymer, kování společnost M&T.
Na konci srpna v kotelně vystoupila skupina Lunchbox trio.

Červen 2025
Jeden ze svých koncertů do kotelny umístil festival Concentus Moraviae. V jubilejním 30. ročníku přivezl do Přerova vlámského kontrabasisitu Pietera-Jana Van Assche s projektem Innerwoud.

Únor 2025
Ve vyklizeném prostoru jsme v únoru 2025 uspořádali první koncert. V rámci prvního ročníku multižánrového festivalu Továrna na kulturní dobroty společně vystoupili Marie Puttnerová a Martin Novák.

Říjen 2024
Prvním krokem na cestě k jakémukoliv využívání bývalé kotelny je její vyklizení, a tak v říjnu 2024 pořádáme dobrovolnou rodinnou a přátelskou brigádu. Vynesli jsme harampádí, které se uvnitř nashromáždilo za několik destiletí. Část z toho – dřevěné desky, radiátory, nářadí, jeřáb, železná vrata – byla uložena do továrních sklepů "na pak", větší část byla odvezena na skládku do sběrného dvora. Kotelnu jsme vymetli a částečně, v dosahu, jsme ometli zdi. Odměnou za celodenní práci byl pro všechny výborný guláš z nedaleké restaurace U Labutě a trubičky se šlehačkou od lokální cukrářky.

Červenec 2024
V létě 2024 jsme se začali zamýšlet nad otázkou: Co udělat se starou a nevyužívanou kotelnou? Její poloha naproti vjezdu do areálu a její interiér, vypovídající o staleté historii vedly k rozhodnutí zpřístupnit ji veřejnosti. Dnešní plány směřují k její přeměně na multifunkční sál, kde bude možné pořádat koncerty, hrát divadlo, organizovat konference či soukromé oslavy nebo instalovat výstavy. Po nezbytných stavebních úpravách, jako je zejména zpevnění podlahy, vybudování schodiště na střechu výměníku nebo barového pultu pro gastronomické zázemí, dostane místnost nové rozvody topení a vody, odpovídající osvětlení, kvalitní technické vybavení a mobilní pódium pro umělecké produkce. V sále se bude nacházet také malé oddělené zázemí pro účinkující. Základní myšlenkou přitom je nesmazávat stopy času a zachovat veškeré historické prvky uvnitř sálu, aby se nevytratila atmosféra starého továrního provozu a bylo patrné, co která doba přinesla (nebo odnesla). Nové zařízení a nově pořízené vybavení, stejně jako opravené součásti budou jednotně odlišené tmavě či světle šedou barvou, a tedy snadno rozpoznatelné. Do sálu by se také měly vrátit luxfery, a to nejen do oken.

Galerie